Dopis od Ježíška - yeetik (piste-povidky.cz)

PDF k tisku 1: dopis_yeetik2.pdf (226040)

PDF k tisku 2: dopis_yeetik.pdf (197,9 kB)

Ozvalo se první „křup“. Bota s kožíškem se zabořila do vrstvy čerstvého prašanu a Viola se pousmála. Letošní první sníh. Už večer pozorovala kroužící sněhové vločky a doufala, že do rána neroztají. Nadhodila si těžkou brašnu na rameni, dýchla do prokřehajících dlaní a vyrazila na zastávku. Byly teprve čtyři hodiny ráno, tma a nikde nikdo. Tramvají to měla na hlavní nádraží asi čtvrthodinku, tam přestoupila na vlak a po další půlhodině jízdy vystoupila ve ztichlé vísce. Pěšinou mezi domy se pustila vzhůru do kopce. Nosila ten nápad v hlavě už dlouho. Letos nekoupí jediný vánoční dárek, protože štěstí se neměří penězi ani láska k bližnímu nákladností balíčků a luxusností stužek. Místo toho už čtrnáct dní vyřezávala a šila.

Vánoce měla moc ráda už od malička. S celou rodinou se první adventní neděli scházeli u stolu a zapalovali svíčku na věnci, který tak nádherně voněl lesem. Pak vytáhli ze skříně betlém. Vyrobil ho kdysi dávno Violin pradědeček. Naskládat ho do vitríny byla vždycky její úloha. Nejprve hadříkem otřít prach z každého pastýře a kravky, ze tří králů i z jesliček s Ježíškem, a pak pečlivě vyrovnat na přesně určené místo.

Druhou adventní neděli pekli s maminkou cukroví. Viole bylo dvanáct, když se jí narodil mladší bráška, a ona nikdy nezapomene na radost v jeho očích, když o pár let později poprvé vykrajoval a zdobil s nimi. Třetí adventní neděle patřila vánočce. Už od rána kynula v míse a celá kuchyň voněla mandlemi a rozinkami.

Čtvrtou adventní neděli chodívali na procházku po náplavce. Vždycky s sebou nosili tvrdý chleba pro labutě a došli až k orloji a velkému vánočnímu stromu na náměstí. Večer pak otec vytáhl housle a všichni čtyři nacvičovali koledy na zpívání u betlémského světla.

Obloha na východě už začínala pomalu blednout, když se zadýchaná Viola zastavila na vrcholu kopce. Louky kolem pokrývala bílá peřina a keře bez lístků se ježily jinovatkou. Na šípku zůstalo ještě pár červených plodů. Viola rozložila stolek, přikryla ho kostkovaným ubrusem a začala vybalovat postavičky. Vyřezat malé figurky s pohyblivýma rukama a nohama tolik práce nedalo, horší to bylo s šitím oblečků. Tričko a kalhoty pro bratříčka měla za jedno odpoledne, ale slavnostní šaty, které babička nosila při každé štědrovečerní večeři, jí daly hodně práce.

K babičce chodívali na Štědrý den ráno i s živým kaprem. Tatínek ho klepl paličkou a maminka s babičkou se hned pustily do práce. Vykuchat, nařezat, obalit, osmažit. Viola škrábala brambory na salát a tatínek s Vilíkem zatím zdobili strom.

Červánky vybarvily nebe do oranžova, když byla Viola konečně spokojená s prvním zátiším. Všichni u stolu, jablíčka, cukroví, rozesmáté tváře. Fotoaparát připravený na stativu stačilo nastavit a stisknout. A rychle druhou scénu, než se objeví první paprsky. Figurky vykračující si sněhem a tatínek nesoucí kapříka. Sluníčko se objevilo za lesem a jemně osvítilo dřevěné obličeje.

Třetí scenérie vyžadovala sáhnout ještě jednou do brašny a pod šípkovým keřem vyskládat starý betlém. Sytě žluté světlo se odráželo od bílého podkladu a osvětlovalo Ježíška v jesličkách. Jinovatka se mu barevně třpytila nad chlévem, když se svět začal pomalu probouzet do posledního listopadového dne. Viola byla se svou prací spokojená. Velkoplošné fotografie se budou v nově vybílené chodbě u rodičů skvěle vyjímat a figurky i s oblečky dostane Vilémova dcerka na hraní. Teď už jen natrhat větvičky na věnec, aby si i ona dnes mohla zapálit první svíčku…

Krásné prožití svátků a tu správnou vánoční atmosféru Vám přeje

Ježíšek

Obrázky a texty je možné volně používat pouze pro účely této akce - Dopis od Ježíška.